Benedikt XVI., papež

Články patřící k této osobnosti

Vychýlení kyvadla

Anotace: 
Řád tu je a nějak nám být přístupný musí, ale život není nikdy ani zdaleka přímým otiskem řádu ve světě. Je to pochopitelné, jsme lidé chybující. Jde jen o maličkost: Jaký je ten řád a kdo ho ve světě představuje.
Témata: 

Všichni snad i zaklepou, ale za branou se sejdou mnozí

Anotace: 
Mnozí se tam za tou bránou sejdem, mohou nyní katolíci zpívat ve známé dylanovce „zaklepu na nebeskou bránu“. A všichni, kteří se v onom „všichni“ schovávali, se mohou zježit. Je třeba rozumět, jaký to má význam: o lecčems lze diskutovat, ale nejde obracet smysl věcí.

Universum a diskuse o řezenské přednášce papeže Benedikta XVI.

Anotace: 
Časopis Universum uveřejnil obsáhlou polemiku o významu papežovy řezenské přednášky, článek prof. Halíka a následně článek prof. Sousedíka.

Ukazatel a volba

Anotace: 
S lehkým srdcem (jistě plným Boha) si řeknu, že „je to jedno“ – jenže to je první nahrávka Ďáblovi, protože nic není „jedno“, resp. vše, „co je jedno“, je Ďáblovo. Vím, že musím volit, je to moje volba a moje odpovědnost za ní. Nic v životě není „jen tak“, nic není „nanečisto“, nic není „výplň“, nic není „jedno“. Rozhodl jsem se a vím, že se tato volba stala součástí mého života.

Teologické texty – pokračování

Anotace: 
V minulém čísle Trivia vyšla první část článku o Teologických textech, zabývající se samizdatovým obdobím a retro-číslem 1 z r. 2007. V druhé části článku o TT se podrobněji věnujeme aktuálnímu stavu – nad číslem 1/2008. Materiálu pro přemýšlení nabízí dost.

Teologické texty – dokončení

Anotace: 
Revue Trivium přinesla již dvě části kritiky Teologických textů – v první části zaměřené na období samizdatu, v druhé na aktuální stav a opakovaně byla avizována třetí část. Uvedena byla otázkou: jak se z časopisu, který byl víceméně hegemonem a snažil se vykládat a kontrolovat katolické myšlení u nás, stala pasivní víceméně strnulé akademické periodikum s marginálním významem? Co se stalo mezi roky 1990 a 2000 a jak tomu rozumět s odstupem dalších deseti let? Tyto články vznikají postupně, jsou postaveny na několika sondách a nejsou a nechtěly ani být ucelenou kritickou studií o TT. Nicméně tvoří první ucelený rámec pro interpretaci významu tohoto periodika, a je s podivem, že na předchozí dva články nikdo z redakce ani osob blízkých nijak nereagoval (kromě první reakce „článek jsme si vytiskli a přečteme si ho“). Nicméně třetí článek o TT se pozdržel a v logice věci rozpadl na dvě části. V tomto „dokončení“ se z části věnujeme procesu v uplynulých 20 letech, samostatně se pak ještě znovu díváme na aktuální stav TT.

Teologické texty o teologii

Podnázev: 
(A pak že se nic neděje 3)
Anotace: 
Teologické texty 3/2011 mají přiléhavé téma: „K čemu teologie?“. To je docela důležitá otázka, protože se dá předpokládat, že liberální teologové na ni odpoví zcela jinak než tradicionalisté, a k tomu lze jistě nalézt i řadu dalších možných poloh. Neboť jak chceme rozumět teologii jako oboru? Je to oblast myšlení, jejímž předmětem je Bůh a jeho působení ve světě? Je to nástroj Církve nebo jde o dílčí obor obecné kulturologie?

Tělo, svět a Ďábel

Anotace: 
Říká se že s ďáblem kupčíme o svoji duši, ale aby tomu bylo rozumět – kupčíme s něčím, co neznáme (čím bychom mohli být) a dostáváme za to dočasné naplnění našich vlastních představ o tom, co chceme být.

Světská a duchovní moc

Anotace: 
Papež Benedikt XVI. označil II. vatikánský koncil jako koncil reformní – přičemž zůstává podle něj otázkou výkladu, jak skrze koncil vnímat kontinuitu a diskontinuitu některých aspektů života Církve. Tím chtěl zároveň argumentovat proti těm, kdo koncil zpochybňují jako „krok stranou“ a trvají na kontinuitě Církve, i proti těm, kdo zvýrazňují zlomovost koncilu jako nositele změny, diskontinuity a nového začátku.

Stará Boleslav a „dopis varhaníků“

Anotace: 
Dopis varhaníků nespadl z nebe – příliš dlouho byla krajina českého katolického myšlení deformována do podoby labské roviny a kdokoli se vymykal, dostal nálepku lefévristy. Papežská mše sv. v Boleslavi ukázala, že už se v mnohém „probouzí“ i doposud mlčící střed, ti, kdo se doposud vyhýbali konfliktům. Jaký je širší kontext této věci?

Spory o výklad koncilu

Anotace: 
V tomto smyslu je faktem, že po koncilu se z Církve triumfující stala Církev slabá, trápící se ve světě, ve kterém se nelze vyznat – ale není to skvělé? Nebo snad neplatí, že právě když jsem slabý, tehdy jsem silný?

Spor o Müllera a o povahu moderního středu

Anotace: 
Ti, kdo skutečně „věří“ formální statické pravdě, povětšině vymřou. Zbude jen beznadějná rozptýlená skupina, infikovaná a zneužívaná. Převahu nabudou ti, kdo sice formální myšlení dokonale zvládnou, ale budou dobře vědět, že je to manipulativní systém, a tak ho také budou využívat (je jich už nyní v Církvi dost a právě před tím papež varuje).

Spaemann: Štěstí a vůle k dobru

Podnázev: 
Nesnažme se dělat dobro
Anotace: 
Ten, kdo se ptá otázkou „co mám dělat teď a tady“, je zároveň a právě v tomto aktu nositelem důvěry ve skutečnost světa, která je zcela nezávislá na té či oné manipulaci. I kdyby nás zrazovala všechna slova, která sdílíme s druhými, v této otázce se snažíme naslouchat hlasu, který nás vede a vede nás skutečným světem a naším skutečným životem. Právě zde máme východisko, které nám stále znovu a znovu ukazuje svět „moci“, svět ekonomické a mediálně manipulativní moci jako svět klamný. Otázka „co mám dělat teď a tady“ je skutečnou otázkou ve světě právě v okamžiku, kdy k ní překročíme od otázky „co mám dělat, aby…“, kdy se zřekneme projevů své vůle a svých (často zmanipulovaných) projekcí toho, co se má stát skutečným.

Současnost

Podnázev: 
Benedikt a František
Anotace: 
To, co považujeme za samozřejmé, je samozřejmým jen proto, že zdánlivě samozřejmá je současnost. Teprve tehdy, když si dovedeme pokládat otázky tak, že se právě současnost stane nesamozřejmá, můžeme se něco dozvědět.

Salve 2/09: Křesťanství a filozofie

Anotace: 
Časopis Salve se začíná vymykat z dosavadního českého průměru a šedi: jeho redaktoři se nebojí HLEDAT, nebojí se klást si otevřené otázky – v protikladu ke všem zajištěným a předem vymezeným přístupům obhajujícím hotová ideologická schémata. Zejména se to projevilo tam, kde je předmětem zájmu myšlení samo, vztah křesťanství a filosofie. D. Duka, trochu polekán, se v úvodu řečnicky dotazuje, jestli se redaktoři v tomto případě až příliš nerozkročili. Trivium říká naopak - konečně něco svěžího v české kotlině.

Přijde také čas metat kamení?

Anotace: 
Myslí si, že Boží věci lze pochopit jenom hlavou za pomoci idejí, svých vlastních idejí. Jsou pyšní. Myslí si, že vědí všechno. A co se nevejde do jejich rozumu, není pravda. (papež František)

Pozor! Kasárenský přístup k pravdě. Pohov.

Anotace: 
„Kritičtí realisté“ typu Jelena redukují problém pravdy na problém výroků o pojmech, a deformují realitu na straně jedné a metafyziku na straně druhé. Z reality i metafyziky, pokud jsou schopni je vůbec uchopit, dělají pojmová kasárna. Pravda není na povel, je to výsledek tázání.

Poslání, povolání a výzva

Anotace: 
Proč tolik lidí podléhá praktikám nejrůznějších sekt? Proč tolik lidí propadne islámské náboženské praxi? Protože jim to poskytuje oporu, na základě které mohou „odmítnout“ obraz evropsky fungujícího světa, vymanit se z něho. V pravém slova smyslu vymanit, protože to je ovládající obraz, který je v postavení pána našich životů.

Papež kazatel

Anotace: 
Je to projev toho, kdo umí rozdávat karty, kdo umí řídit hru a dělat to, co nikdo nečeká. On bude určovat, jaká hra se bude hrát, on bude určovat, kdy přijde ta či ona dílčí katarze. Právě tohle je strategie, se kterou nikdo „nepočítal“, na kterou nejsou tvrdí pragmatici moci v Církvi vůbec připraveni, nejsou proti ní imunní.

Papež Benedikt XVI. v Praze a encyklika Caritas in veritate

Anotace: 
Encyklika Láska v pravdě je skvělým krokem myslitele, strategickým krokem, i když je zde mnohé jen naznačeno, otevřeno. Článek se snaží ukázat směr, kudy se dají některé teze encykliky domýšlet a rozvíjet.

O co se snaží Milan Glaser?

Anotace: 
Jsou tu popsány dvě skupiny těch, kdo Františkovi nemohou rozumět. První jsou „liberálové“, kteří hledají změnu u jiných a sami jsou přesvědčeni, že jsou nositeli této změny. Druzí jsou konzervativci, kteří popírají změnu vůbec. Ale v čem se ti a oni podle Glasera mýlí? Liberálové se prý mýlí, když si myslí, že František jde „víceméně“ jejich stopou, a konzervativci se prý mýlí, když si myslí že František je radikální reformátor, tedy v jejich očích spíše de-formátor.

Mimoekonomické předpoklady fungování trhu

Podnázev: 
Lubomír Mlčoch, přednáška na Opus Bonum 2009
Anotace: 
Opus Bonum – setkání, které se nyní již po několik let koná v Břevnovském klášteře – bývá zaměřeno na různá společenská témata, v původně emigrantské tradici se zde na katolické půdě setkávají lidé různých „světonázorů“. Mlčochova přednáška výrazně převýšila běžný průměr příspěvků, a proto se jí věnujeme, i když není k dispozici na internetu. Reagovala na aktuální encykliku Caritas in veritate Benedikta XVI.

Milan Glaser a analýzy moci

Podnázev: 
(K čemu vede zamyšlení o pravdě, prosinec 2012)
Anotace: 
Pravda nespočívá v opakování vět, které kdysi pronesl Tomáš nebo kdokoli jiný. Pravda se nás dotýká protože jsme to my sami, kteří máme vyslovit to, co vysloveno být teprve má.

Každý den ráno

Anotace: 
Křesťanství je v první řadě příležitostí ke spáse a v druhé řadě příležitostí k tomu, aby se na zemi dal žít ne-orientální život, tedy život, ve kterém má smysl každá lidská osoba.

Kardinál Ottaviani v Te Deum 5/09

Anotace: 
Te Deum tentokrát přináší zajímavý materiál, který může dobře posloužit všem, kdo přemýšlejí o smyslu liturgie, změnách v Církvi v posledních sto letech a také o aktuálním dění, a zajímá je třeba spor o charakter hudebního doprovodu mše sv., kterou sloužil v Boleslavi papež Benedikt XVI. Zesnulý kardinál opravdu zůstával „vždy týž“, semper idem, jak znělo heslo, jež vidíme pod jeho znakem, nenaslouchal jako většina jeho spolubratří v biskupském úřadě vábivému hlasu sirén tohoto světa, jež za zpronevěru „zlatého pokladu“ slibovaly „radost a naději“, ale namísto toho poskytly jen smutek a zoufalství. (Te Deum)

Jak se vyhnout Aristotelovi

Anotace: 
„Jaký jiný analytický nástroj než aristotelské kategorie vlastně navrhujete“? zeptal se mě jeden z čtenářů Revue Trivium ve své reakci. A trefil tím hřebík na hlavičku.

Hudba: jak se k sobě má harmonie a krása

Anotace: 
František se chová jako Pavel – zcela přirozeně – nebojí se, že by šlápl na hada, a pokud na něj šlápne, had mu neublíží, nebojí se ztroskotání lodi, protože pokud loď ztroskotá, on se zachrání: je veden naprostou jistotou – kdo se zcela vloží do hlásání evangelia, splyne s Pavlem: nebude již on, ale Ježíš. Ale to není cesta pro všechny. Je to jistě pro všechny inspirace, ale nikoli návod.

Hadjadj

Anotace: 
Na RaVa je v publicistické části uveřejněn text Fabrice Hadjadje, zajímavého autora, který je zřejmě oblíbencem M. Glasera a který zde vystupuje tak trochu jako „zjevení“. Nečekaně se totiž vymyká z celkového nasměrování většiny toho, co lze dnes na těchto stránkách číst. A je to osvěživé. A proto stojí za to zabývat se právě tímto textem a tím, čím se od běžné produkce RaVa liší, a nikoli tím či oním článkem z celé „agendy“ kterou Vatikán ve svých PR strategiích nyní produkuje.
Témata: 

Gnosticismus jako největší nebezpečí

Podnázev: 
Nad článkem Milana Glasera na Radio Vatikán z rubriky Komentáře „Církev a svět“
Anotace: 
Stačí jen trochu poodstoupit a snadno identifikujeme tuto jistotu až příliš lidského vědění jak u tradicionalistů (ví, jak to je) stejně tak jako u modernistů (ví, kam to směřuje). Jak jednoduchý společný jmenovatel: Pýcha!
Témata: 

František – papež křesťan a masmédia

Anotace: 
Proč to ale novináři dělají? Proč nepíší o skutečnosti to, co se o ní mohou dozvědět? Protože skutečnost není akceptovatelná!
Témata: 

František a budoucnost Církve

Anotace: 
Intuice bez rozumu by byla utržena ze řetězu, ale rozum bez intuice je jen splihlý řetěz, který vede odnikud nikam, rozum bez živého vztahu k minulosti a budoucnosti je k uzoufání smutný a nudný.

Evropu čeká trhací zkouška

Anotace: 
Evropu čeká trhací zkouška, ale zdá se, že zatím ji na sebe vzal Benedikt XVI sám – protože je to právě on, kdo je doslova trhán ze dvou stran – na jedné straně od těch, kdo nostalgicky obhajují statický středověký model myšlení (pro ně je Benedikt nepřijatelný liberál, neboť bere vážně to, co se dnes odehrává), a na druhé straně liberálové, pro které je Benedikt tím, kdo kormidluje zpět, proti proudu jimi vzývané dějinné imanence, kazí jim jejich „agendu“.

Étos

Anotace: 
Každý člověk by měl mít jakýsi úběžník jednání, bez ohledu na to, jestli je křesťan nebo je evropsky „bez vyznání“. Pokud bych měl vymezit co nejjednodušeji to, na čem bychom se měli shodnout (co by tedy mělo být „univerzální“), pak jde o dva požadavky: nebýt hajzl a nebýt přizdisráč. To první se nabízí takřka samo, to druhé ne – a ukazuje se, jak velký problém je, když na to zapomínáme.

Dvojí misál, krok zpět nebo vpřed?

Anotace: 
V příloze Katolického týdeníku Perspektivy vyšel článek Petra Příhody o motu proprio Benedikta XVI., týkajícího se latinské mše. Již jeho název byl kontroverzní.

Dodatky k Salve 2/09

Anotace: 
Salve 2/09 vyšlo s tím, že jeho obsah bude doplněn na webu: to se stalo poprvé a nebyl to žádný předem chystaný počin – úvodníkem v tištěné verzi avizované články se na webu objevily až po dlouhé době několika měsíců. A daly zajímavě nahlédnout do redakční kuchyně a myšlení šéfredaktora.

Chvála nejistotě

Anotace: 
O Františkovi se dá mluvit lecjak, ale míjíme se, pokud to chceme dělat ze zajištěné pozice. Ze zajištěné pozice mu rozumět nejde. Ale zdaleka v tom není první. Už Ratzinger je zajímavý právě v tom, jak se své posluchače a čtenáře snaží k přijetí onoho sladkého břemene nejistoty vést. Stačí si otevřít jeho Úvod do křesťanství napsaný na konci šedesátých let – a jeho verzálkami napsané SNAD, které stojí na počátku.

Boží lid jako příklad

Anotace: 
Nejde mi o polemiku, dialog. Jedinou možnou odpovědí je snaha ukázat věc na jednom konkrétním příkladu (tématu) tak, aby bylo jasné, že věci nějak „JSOU“ a je „jedno“ kdo má jaké „názory“.

Blízkost

Anotace: 
Vnímám okolo sebe obavy. Něco se děje a všichni ti, kdo se pokoušejí zabezpečit ve světě, jako by byli zaskočeni; protože svět je jim cizí, vytvářejí si svoje soukromé oázy, ve kterých mají věci zdánlivě blízko a tedy se vůči nim cítí bezpečně… ale je to falešná blízkost, a proto se znovu a znovu ocitají v cizotě, v obavách.

Bezrozpornost metafyziky

Anotace: 
Jeden rozměr encykliky FeR je nezvratný: neukazuje žádnou pravdu, která by šla „držet“, neodkazuje se na nic, co by ve světě jako pravda „platilo“. Ale to je naprosto nepřijatelné pro tradiční metafyziky, pro ty, kdo přeci dobře ví, co je pravda.

Bez tebe bych nebyl nic – ale co jsem s tebou?

Anotace: 
Hlásáme radostnou zvěst, že Ježíš za nás zemřel, že Ježíš je Pán, nebo že zemřel za naši spásu? Není to totéž, tyto věty mají každá jiný obsah. Jestli můj Pán zemřel za mne, tak se mohu ptát dál, především jsem postaven před fakt, že tedy nejsem SÁM svým pánem. Pak teprve dostává otázka „co mám dělat“ hlubší smysl – protože vím, koho se ptát. Nejde o konzultaci. Nejde o diskusi. Je to pobuřující? Nejsme si všichni rovni a s Ježíšem jistě ne.

Benedikt XVI., řezenská přednáška, universita a universum

Anotace: 
Článek o řezenské přednášce Benedikta XVI. uváděl první číslo revue Trivium před více než rokem: vyjadřoval radost nad tím, že se v našem prostředí neobvykle „rozběhla debata“, kdy na článek prof. Halíka reagoval prof. Sousedík. Od té doby ale nic – jak se dalo čekat, žádná další debata se nekonala. Trivium se k přednášce s odstupem vrací s vlastním komentářem.

Benedikt pastýř

Anotace: 
A Benedikt volá k pravému opaku, než jsou „staré jistoty“: naším základem není nějaká zabezpečená konstrukce, nic ve světě pevně ukotveného, naopak. To vše se zmítá a bude zmítat na vlnách rozbouřeného světa. Naším základem je víra, kterou sdílíme s druhými a s Magisteriem – a v tomto smyslu brány pekelné Církev nepřemohou.