schopnost rozumu poznat pravdu

Články patřící k danému tématu

Zdravý rozum

Anotace: 
I v tom nejniternějším prožívání je to rozum, který je naším průvodcem, naše řeč zpravidla má rozumnou strukturu, jen se odkazuje na vnější rámec porozumění, tj. nezabývá se zbytečně zpřesňováním výrazových prostředků: buď je to založeno jako danost (a pak má smysl vzhledem k tomu mluvit o racionalitě), anebo je to zcela závislé na „nějakém bohu“, iracionální struktuře světa, se kterou nemáme nic společného. Ani jedna z těchto variant nelze vyloučit – pro první svědčí racionalita, pro druhou iracionalita.

Spor o Müllera a o povahu moderního středu

Anotace: 
Ti, kdo skutečně „věří“ formální statické pravdě, povětšině vymřou. Zbude jen beznadějná rozptýlená skupina, infikovaná a zneužívaná. Převahu nabudou ti, kdo sice formální myšlení dokonale zvládnou, ale budou dobře vědět, že je to manipulativní systém, a tak ho také budou využívat (je jich už nyní v Církvi dost a právě před tím papež varuje).

Salve 1/09: téma Život ducha

Anotace: 
Salve si zaslouží pozornost – i když v tomto případě je z čísla o Duchu sv. jako hlavní předmět zájmu vybrán článek Tomáše Machuly a v kritické mlýnici Trivia se tak ocitá školský statický tomismus jako metoda: ano, k Triviu patří sarkasmus, snad článek čtenáře přesvědčí, že i to je postoj láskyplný a ve své podstatě vlídný.
Osobnosti: 

Prázdnota logiky

Anotace: 
Jaká krize myšlení, říkají logikové, a proč encyklika FeR jasně neodkáže na to, že máme tak skvělý nástroj, podle kterého „poznáme pravdu“, nebo alespoň „rozpoznáme nepravdu“? Logikové se nezamýšlí se nad tím, jestli to nebyla právě logika pracující s pojmy, čistá a od obsahu řeči odtržená, která nás ke krizi rozumu přivedla, nebo se na krizi rozumu alespoň významně podílí, tím, jakou provádí redukci myšlení.
Osobnosti: 

Papež Benedikt XVI. v Praze a encyklika Caritas in veritate

Anotace: 
Encyklika Láska v pravdě je skvělým krokem myslitele, strategickým krokem, i když je zde mnohé jen naznačeno, otevřeno. Článek se snaží ukázat směr, kudy se dají některé teze encykliky domýšlet a rozvíjet.

O víře, která nechce ztrácet čas diskutováním

Anotace: 
Tentokrát je třeba zvýraznit, že s trochou nejistoty začínám modlitbou: Bože, dej, abych dokázal vnímat, že i tohle máš nějak zahrnuto do svých plánů, že i tohle se nějak podílí na Tvojí oslavě… Název článku je převzat z podtitulu článku Marka Orko Váchy, katolického kněze a přednosty Ústavu etiky 3. lékařské fakulty, přírodovědce, a téma se ho přímo týká.

Křesťanství a filosofie

Podnázev: 
(Salve, suplementum II)
Anotace: 
To, čemu rozumíme jako „obor filosofie“, je v jisté míře plodem křesťanství, jako je tímto plodem rozvíjení věd a jejich nová středověká schematizace atd. I celá renesance byla možná jen na živné a v jistém smyslu komplexní půdě křesťanství a jeho universality, to nebyla universalita řecké filosofie, která by tu něco zakládala, naopak.

Krása v hudbě

Anotace: 
Z krásy, dobra a pravdy je vždy utkán cíl člověka ve světě a jeho orientace v cestě za ním. Svět není statickým předmětem našeho zájmu, ani krása ne. Jde o to přitakávat tam, kde se krásné ukazuje, napomáhat tomu, upřednostňovat krásné (ryzí) před tím, co je jen „líbivé“, co se snaží být v centru zájmu světa, ale je jen „pozlátkem“, neopírá se o jednotu dobrého krásného a pravdivého, před tím, co není „pravé“.

Ježíš Kristus jako Vykupitel lidského rozumu

Anotace: 
Také nauka Fides et ratio navazuje na učení encykliky Aeterni Patris, která píše, že jas božských pravd lidskému rozumu nic neubírá na důstojnosti, nýbrž naopak přidává na ušlechtilosti, bystrosti a pevnosti. Tatáž encyklika ještě obecnějším způsobem říká: […] je daleko od pravdy myslet si, že přidané světlo víry ruší či umenšuje sílu rozumu, nýbrž ho spíše zdokonaluje a rozmnožením jeho schopností činí způsobilým pro vyšší věci.

Jakub Jinek: „V přeneseném významu slova?“

Anotace: 
Pro Izrael byl Hospodin příliš smyslově nedostupný, bylo pro ně obtížné pokleknout, aniž by před nimi nestál trůn s viditelným vládcem, potřebovali krále, aby pak lépe porozuměli analogii mezi vládnutím a Bohem. Předbíhali událostem, protože Bůh v pravý čas poslal „vládce“ a krále králů v podobě, kterou nečekali. Nabídl jim jinou analogii, protože analogie je cesta od nižšího k vyššímu, od viditelného a dotýkatelného k tomu, co viditelné a dotýkatelné není.
Osobnosti: 

Encyklika Fides et ratio proti relativistům

Anotace: 
Pravda o dané věci JE – a to tak, že se k ní přibližujeme, nebo se od ní vzdalujeme – objektivně. I když naše řeč je porušená, zmatená, i když mluvíme každý jinou řečí. Zaměňovat skutečnost, že každý mluvíme jinou řečí, za předpoklad, že svět je kulturní výtvor, který má polyparadigmatickou povahu, je manipulace u mnohých a omyl u těch, kdo si takovou destruktivní představu nechali vnutit.

Encyklika Fides et ratio - Pro ty, kdo ví, jak je to s řečí

Anotace: 
Z každého zastánce „statické“ pravdy mají relativisté neskutečnou radost, je pro ně užitečným idiotem, protože se dá snadno ukázat, že držitelů právě takových „pevných pravd“, které si navzájem odporují, je přehršel, že právě tito natvrdlí zastánci pevné pravdy pilně snášejí důkazy o relativitě… toho, co zastávají.

Dvacet let na jedné noze

Podnázev: 
Dvacet let života v jednotě - o jedné výrazné osobnosti české myšlenkové scény
Anotace: 
Uplynulo již 20 let od prvního „velkého“ článku J. Fuchse, polemického příspěvku pro samizdatový časopis Paraf. Z pozice tomismu v něm kriticky rozebral „modernistické subjektivisty“ Neubauera a Rezka.
Osobnosti: 

Dodatky k Salve 2/09

Anotace: 
Salve 2/09 vyšlo s tím, že jeho obsah bude doplněn na webu: to se stalo poprvé a nebyl to žádný předem chystaný počin – úvodníkem v tištěné verzi avizované články se na webu objevily až po dlouhé době několika měsíců. A daly zajímavě nahlédnout do redakční kuchyně a myšlení šéfredaktora.

Bezrozpornost metafyziky

Anotace: 
Jeden rozměr encykliky FeR je nezvratný: neukazuje žádnou pravdu, která by šla „držet“, neodkazuje se na nic, co by ve světě jako pravda „platilo“. Ale to je naprosto nepřijatelné pro tradiční metafyziky, pro ty, kdo přeci dobře ví, co je pravda.

Benedikt XVI., řezenská přednáška, universita a universum

Anotace: 
Článek o řezenské přednášce Benedikta XVI. uváděl první číslo revue Trivium před více než rokem: vyjadřoval radost nad tím, že se v našem prostředí neobvykle „rozběhla debata“, kdy na článek prof. Halíka reagoval prof. Sousedík. Od té doby ale nic – jak se dalo čekat, žádná další debata se nekonala. Trivium se k přednášce s odstupem vrací s vlastním komentářem.