řeč

Jaká krize myšlení, říkají logikové, a proč encyklika FeR jasně neodkáže na to, že máme tak skvělý nástroj, podle kterého „poznáme pravdu“, nebo alespoň „rozpoznáme nepravdu“? Logikové se nezamýšlí se nad tím, jestli to nebyla právě logika pracující s pojmy, čistá a od obsahu řeči odtržená, která nás ke krizi rozumu přivedla, nebo se na krizi rozumu alespoň významně podílí, tím, jakou provádí redukci myšlení.

„Co to má znamenat?“ slýchávám někdy. „Čtenář si zvykne, že v článku o Bezákovi nejsou žádné nové drby, zato se dozví něco o Václavu IV., přečte si něco o knize, kterou nikdo nečetl, a autorovi, který není znám. „Jestliže popíráš tomistické struktury pojmů, jak se vlastně lišíš od Halíka?“, slyším z jedné strany. „Metafyzika a dějiny, které se skutečně dějí – bereme-li to důsledně, může to jít dohromady? Na čem se lze shodnout?“, slyším ze strany druhé.

Pilát vydává Ježíše na smrt, na kříži, ale také nekompromisně komentuje tento akt: Ježíš Nazaretský, král židovský. A stává se tak prvním, kdo veřejně, písemně, zcela mimo náboženský kontext Izraele vyznává Ježíše jako krále izraelského, jako krále, který není z tohoto světa.