Putna, Martin C.

Články patřící k této osobnosti

Putna po dvaceti letech

Podnázev: 
O svěřených hřivnách
Anotace: 
Je stejný hříšník jako poslední naiva, který začíná lepit básničky o lásce. To, co ho odlišuje od jiných, jsou hřivny, nikoli nějaké jeho osobní vlastnictví, jen to, co on jako hříšník dostal ke správě. Hezky se to říká, ale pokud člověk vyslovuje „já“, pak k tomuto „já“ svěřené hřivny snadno přilepí jako nedílnou součást.

Primát pastorace a Skutky apoštolů

Anotace: 
Píšeme-li o Semínovi a konzervativcích, je třeba se podívat také na druhou stranu názorového spektra, například na to, co prezentují lidé typu Martina Putny: Církev má podle nich jedinou šanci: vystoupit ze své dobrovolné cely, vstoupit do světa, otevřít se mu. V radikální putnovské podobě to málokdo bere vážně, ale v rámci celého spektra názorů vidíme, že zejména v pohledu na pastoraci se motiv „vystoupení z gheta“ objevuje dosti často, putnovský extrém se v myšlení, prezentovaném nám jako „katolické“, objevuje daleko víc než semínovský.
Osobnosti: 

O čem je Revue Trivium

Anotace: 
„Co to má znamenat?“ slýchávám někdy. „Čtenář si zvykne, že v článku o Bezákovi nejsou žádné nové drby, zato se dozví něco o Václavu IV., přečte si něco o knize, kterou nikdo nečetl, a autorovi, který není znám. „Jestliže popíráš tomistické struktury pojmů, jak se vlastně lišíš od Halíka?“, slyším z jedné strany. „Metafyzika a dějiny, které se skutečně dějí – bereme-li to důsledně, může to jít dohromady? Na čem se lze shodnout?“, slyším ze strany druhé.

Jak uchopit katolickou literaturu

Podnázev: 
M.C. Putna, II. část
Anotace: 
Putna bere jako základ v hodnocení velmi pohodlný postoj, mainstream, hlavní proud. V něm se dějiny valí bez ohledu na překážky - a v něm se tedy ukazuje dějinná „pravda“. A on se k ní jako vykladač přimkne a stává se tudíž použitelným, citovatelným, etablovaným v současném akademickém světě.

Brabec, Med, Putna a katolická literatura

Anotace: 
Co mají společného tito autoři, které by bylo možné umístit „každého jinam“? Mimo jiné zájem o katolickou literaturu a pro nás zejména o to, co se odehrávalo na konci první republiky, v několika měsících republiky druhé a pak za protektorátu. Kupodivu mají v něčem společného hodně, to, že se v něčem výrazně liší, vrhá na tuto shodu zajímavé světlo.