2014/3

Verze pro tisk

Já a Pilát

Podnázev: 
Co jsem napsal, napsal jsem
Anotace: 
Pilát vydává Ježíše na smrt, na kříži, ale také nekompromisně komentuje tento akt: Ježíš Nazaretský, král židovský. A stává se tak prvním, kdo veřejně, písemně, zcela mimo náboženský kontext Izraele vyznává Ježíše jako krále izraelského, jako krále, který není z tohoto světa.
Osobnosti: 

Jeden čtenářský dopis

Anotace: 
Hlavně nechat se poučit onou až skoro zaťatou snahou udržet se mezi iluzí předem nalinkované skutečnosti na straně jedné a iluzí vždy nového rozhodování od nuly na straně druhé.

Adventní očekávání? Velikonoční Aleluja!

Anotace: 
V dnešním světě se člověku, který chápe sám sebe jako „arbitra“ všeho, včetně dějin, obtížně vysvětluje, že ho něco přesahuje. Teprve potom stojíme před kardinální otázkou: to, co nás přesahuje, není „jen tak“ a snadno klíčem, který nám otevře dveře do jistot. Svět je Božím stvořením, ale i když uvěřím v Boha, nepřiblíží mě to nějak snadno k porozumění světu.

Rozvedení a spor arcibiskupů

Podnázev: 
Kardinál Caffarra
Anotace: 
Ti, kdo „nemohou chodit k příjímání“, se cítí „vyloučeni“ a očekávají, že se jim ze strany společnosti dostane péče a příslušných integračních programů. Je přeci povinností Církve udělat něco pro jejich inkluzi! Evropa už je prostě zcela zblblá svou vlastní ideologií a je zde problém pojmenovat věci pravými jmény.

Tolerance současného

Podnázev: 
Přítomnost jako současnost
Anotace: 
Newtonovci neumí změřit nic konkrétního, nemají k dispozici ani žádný „bod“ přítomného, ve kterém by se mohli k něčemu vztáhnout. Přítomnost jako současnost k dispozici nemáme, a to nejen pro Einsteinem ukázanou relativitu času.

Konformita a mainstream

Anotace: 
Tak se SSM a povinné schůze ROH v sedmdesátých letech daly zcela jednoznačně ukázat jako projev konformity, a mainstream – to byla pop music a seriály, časem do mainstreamu „středem“ vstoupil Svěrák a další relativně „schopní tvůrci“. Mainstream je svůdný. Mainstream je snadná cesta. Konformita je něco jiného.
Osobnosti: 

Putna po dvaceti letech

Podnázev: 
O svěřených hřivnách
Anotace: 
Je stejný hříšník jako poslední naiva, který začíná lepit básničky o lásce. To, co ho odlišuje od jiných, jsou hřivny, nikoli nějaké jeho osobní vlastnictví, jen to, co on jako hříšník dostal ke správě. Hezky se to říká, ale pokud člověk vyslovuje „já“, pak k tomuto „já“ svěřené hřivny snadno přilepí jako nedílnou součást.