Jak si vytvořit takový myšlenkový nástroj, abychom při myšlení o dějinách nezůstali omezeni jen na abstraktní výpovědi, ale zachovali to podstatné, co se nám otevírá v přítomném?
Právě skutečnost detailů, kterých si všímáme (můžeme si jich všímat), je předzvěstí toho, co přichází a odemyká snadný přechod ke vnímání toho, co se ohlašuje.
