Redakční komentář

Verze pro tiskPoslat e-mailem
Číslo: 

Zde se nám vnucuje použít další anotace:
Pravda nevzniká z toho, že se v něčem shodneme, naopak, je důvodem, pro který se věcí zabýváme.

Někteří lidé čtou jen to, co mohou využít pro sebe, čtou proto, aby posílili svoji opevněnost vůči světu, kontrolu svého okolí, nezajímají je druzí, staví si kostru, na které je napjatá jejich hroší kůže sebe-jistoty.

Ještě dlouhou dobu si budeme uvědomovat, jakou úlevu nám způsobilo, že se Církev zřekla neudržitelného postavení ve světě. Kdyby to neudělala, bylo by jen otázkou času, kdy by jí to svět vnutil – mocensky a asi s pláčem a skřípěním zubů. Ano – i na pláč a skřípění zubů musíme být připraveni, ale když už trpět, tak za to podstatné, a ne za světské ambice Církve.

Násilí revoluce je zaměřené jiným směrem: negativní vymezení Desatera je rámováno tím, že některé příkazy jsou formulovány pozitivně, je to role Boha a rodiny v její společensky stabilizační funkci. Nedostatečnost pokusů vymezit lidská práva (nebo jiný obecný výchozí komplex zakládající společenskou strukturaci práv) bez odkazů na tyto pozitivně formulované požadavky je zjevná, a snadno analyzovatelné jsou i deficience, které z takových pokusů plynou. Jde o vzpouru nejprve proti Bohu, a pak i proti rodině.

A co nás čeká příště? Také můžeme použít avízo:

Tradičním metafyzikům je třeba ukázat, že pokud pracuji s významovým polem pojmu, není to ze své povahy relativistické. Relativistům je třeba ukázat, že práce s významovým polem pojmu je možná jen proto, že pojem má významové těžiště, které odkazuje mimo pojem sám. Fyzikové by snad rozuměli přirovnání, že těžiště pojmu předpokládá gravitaci významu.