časopis Salve

Nejde o pokušení vyslovit nevyslovitelné. Jde o poslání, povinnost pokusit se o nemožné, totiž svědčit o něčem, co není z tohoto světa a na co se tedy řeč tohoto světa, babylonská řeč, vůbec nehodí.

Časopis Salve věnoval celé číslo problematice modernismu a antimodernismu. Již úvodní text Dominika Duky naznačuje, že toto číslo nevznikalo lehce.

Časopis Salve se začíná vymykat z dosavadního českého průměru a šedi: jeho redaktoři se nebojí HLEDAT, nebojí se klást si otevřené otázky – v protikladu ke všem zajištěným a předem vymezeným přístupům obhajujícím hotová ideologická schémata. Zejména se to projevilo tam, kde je předmětem zájmu myšlení samo, vztah křesťanství a filosofie. D. Duka, trochu polekán, se v úvodu řečnicky dotazuje, jestli se redaktoři v tomto případě až příliš nerozkročili. Trivium říká naopak - konečně něco svěžího v české kotlině.

To, čemu rozumíme jako „obor filosofie“, je v jisté míře plodem křesťanství, jako je tímto plodem rozvíjení věd a jejich nová středověká schematizace atd. I celá renesance byla možná jen na živné a v jistém smyslu komplexní půdě křesťanství a jeho universality, to nebyla universalita řecké filosofie, která by tu něco zakládala, naopak.