Podnázev:
(původně psáno pro časopis Psalterium)
Anotace:
V Silmarillionu hudba předchází vizualizaci světa. A předchází dokonce vyslovení. Naplňuje prázdno, hudba je „harmonií sfér“ a v ní byl také otevřen prostor svobody, vedoucí k pádu tam, kde „téma“, jednotící myšlenka vychází z pýchy a následného odpadnutí od boha. Naplňuje prázdno a zároveň vytváří disharmonii a dokonce jakýsi „antistvořitelský akord“, který může v jistém smyslu a odvozeně znít sám o sobě, proti záměru stvořitele.