Podnázev:
Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939)
Anotace:
Kdyby tahle kniha byla napsána po r. 1945, četl bych ji se zaujetím. Kdyby byla vydána na konci šedesátých let po dvacetileté konzervaci katolického myšlení a v rámci tehdejších iluzí a ideálů, bylo by to pochopitelné a četl bych ji podobně. Ale je napsána po padesáti letech, a proto není ani tak svědectvím o první republice a jejím dramaticky prožívaném konci jako dokladem o tom, jak hluboko jsou zakonzervovány některé myšlenkové postupy, které mají velmi aktuální vyústění. Není možné ji číst jinak než jako svědectví o jedné slepé uličce katolizujícího myšlení, které je svojí povahou humanistické a nese v sobě všechny rozpory, s níž ČSR jako stát vznikl a v r. 1993 také skončil, a svým způsobem se tak pokouší přenést tyto rozpory jako „nadčasové“ i do současnosti. Současnost je ale jiná a tento pokus je marný.