Demonstrace proti Dukovi

Chápu pozitivní význam demonstrací, a v jistém smyslu demonstrujícím držím palce, jako např. „Pirátům“, kteří sice „po svém“, ale upozorňují na jeden z významných aspektů kontroly, který nám hrozí – v jejich případě jde o upozornění na veřejné nebezpečí a tohle upozornění patří na ulici. Ještě tak jde pochopit studenty, kteří protestují proti vysokoškolské reformě, která nic neřeší, protože školství jako takové se rozpadá, jak ztratilo svůj smysl vzdělání, které bylo téměř vytlačeno požadavkem na reálnou „znalost vyžadovaných postupů“ a „papír s razítkem“. U demonstrací studentů jde alespoň o to ukázat, že tu je veřejný problém par excelence.
Ale tomuhle nerozumím. Co má co dělat ulice s věcmi katolické Církve?

„Aktivisté lidumilní“ svolali demonstraci za „Církev sociálnější“ pod okna Arcibiskupského paláce. Zjevně pro-halíkovci, pro-evropští „korektníci“. Stačí si rozebrat výhrady, které vůči Dukovi mají:
Klause v Boleslavi, to, že se Duka nezastal Halíka proti Hájkovi, mlčení k romské otázce a naladění novoročního projevu, témata projevu na konferenci nadace K. Adenauera, konstatace, že je „něco pravdy“ na tom, že se z EU stává protikřesťanská organizace, podpora volby Klause presidentem (v r. 2008!) a církevní schválení časopisu RC Monitor (!) (viz jejich webové stránky).
Už ze zběžného pohledu jde o narychlo připravenou „snůšku“, a to typově, neboť co má společného podpora volby Klause před čtyřmi lety se současnou (aktuální) demonstrací? Kolik lidí „z ulice“ sleduje arcibiskupovy projevy v Německu? A co je komu na ulici do toho, jaký katolický časopis má arcibiskupské imprimatur? Existují opravné prostředky podle církevního práva! Protestoval někdo z těchto aktivistů, když před pár lety arcibiskup Vlk publikoval v Katolickém týdeníku žlučovitý článek proti časopisu Te Deum s tím, že zakazuje věřícím ho číst? Vždyť tehdy to byl zjevný a veřejný (!) zásah církevní autority do svobody slova! Že to euro-aktivisté nezaregistrovali a nemanifestovali?

Každý si může položit otázku: „O co tedy skutečně jde?“ Trivium je poslední, kdo by se k Dukovi vyjadřoval nějak servilně (viz Trivium - Oligarchie). Ale tady se zase víc věcí zamlčuje, než vyslovuje. Proč neprotestují tito aktivisté také před plzeňským biskupstvím, vždyť Radkovský napsal do RC Monitoru úvodník! A zase – nic nebrání tomu, abychom nebyli vůči tomuto časopisu kritičtí (viz Trivium - Globální etika) a nebo abychom nebyli kritičtí vůči biskupovi Radkovskému atd. Proč nenapsali iniciátoři demonstrace něco podobného nebo daleko radikálnějšího? Proč neargumentují?
Tak jaký je tedy důvod k demonstraci (tedy k demonstraci síly ulice), když ti, kdo ji svolávají, měli a mají možnost veřejně diskutovat, popsat to, co považují za problémové, a argumentovat? Ale to oni zřejmě nechtějí. To by se příliš jasně ukázalo, že jde o cílený nátlak na to, aby Duka změnil svoje názory, svoje vystupování „jen tak“, podle přání někoho, kdo ví, „jak to má být“.

Duka má svoje názory a svoji strategii postupu a ačkoli s ním v mnohém nesouhlasím, snažím se mu především porozumět a sledovat, jestli je konzistentní. Pokud to považuji za významné, pak veřejně ukážu, v čem jsou jeho názory podle mne nesprávné a nebo v čem je nekonzistentní. Po vyhlášení této demonstrace se samozřejmě začnu zajímat i o dosud mi „ukradenou“ skupinu levicových intelektuálů kolem Deníku Referedum, neznámého mi Filipa Outratu, který na sebe vzal věc mediálně, ale především o muže „druhé vlny“, kteří evidentně „vědí, čeho chtějí dosáhnout“, jako je Pavel Čižinský. Budu se zajímat o jejich konzistenci, jejich názory. Kde berou svoje přesvědčení, že to, co dělá Duka, je nesprávné, jak a čím podkládají svůj nátlak na Duku a Církev, kterou nesporně má Duka právo (v souladu s věroukou) u nás zastupovat podle svého vědomí a svědomí?

Jaký může být cíl demonstrace (kromě již výše zmíněné ukázky síly)? Zjevně je to právě memento, tlak na to, aby se nepochybovalo o tématech, která jsou součástí „evropské agendy“, aby se neotevírala témata jiná, která jsou … určena k mlčení. Je to důkaz síly – s tím, že podobné věci se neodpouštějí. A je to zároveň výhrůžka – aby se to nedělo napříště.

Křesťanství, a katolické zvláště, je v mnoha ohledech zcela v rozporu se současně ideologicky vnucovanou myšlenkou „korektnosti“, která je hodnotově neutrální, a rovnosti, která zakrývá a popírá individualitu člověka. Korektnost evropské ideologie se stává násilím na křesťanech, protože je nutí, aby jednali v rozporu se svým svědomím (protože nesmí označit zlo jako zlo), rozmývá se tím význam odpovědné osoby, což je pro křesťana klíčové. Deklarovaná rovnost popírá křesťanskou svobodu k nerovnosti – např. v tom, že jsou rozdíly mezi mužem a ženou, mezi lidmi různého postavení v hierarchii a pak také rozdíly v míře „cti“ ve společnosti. To jsou nesporná fakta. Stačí se podívat na současný spor mezi katolickou Církví a Obamovou administrativou – něco podobného, jen skrytěji, probíhá i v Evropě.

Duka není žádný bojovník, ale dovolil si promluvit o tom, že se současná evropská doktrína stále otevřeněji vymezuje proti křesťanům: kdo to nevidí, je slepec, ale kdo o tom promluví, koleduje si o… demonstraci před okny. Nejhorší je na tom, že polovina z těch, kdo se v této věci angažuje, jsou jen „hodní a hloupí“ – protože neví, čemu slouží, protože mají „opravdu“ rádi Halíka a nemají rádi Klause.
Otevřeně prohlašuji, že jako křesťan ctím povinnost mít rád své bližní, ale činím to odpovědně – mám rád každého jinak. A Klause specificky – rozhodně není můj oblíbenec a divím se Michalovi Semínovi a dalším, že se rozhodli pro spojenectví s ním. A zase: je možné diskutovat o tom, proč Klaus v poslední fázi svého politického angažmá v roli presidenta zvolil tuto strategickou polohu, proč se vymezuje proti „eurodiktátu“ korektního egalizujícího myšlení. Domnívám se, že je to nasnadě: je velmi chytrý a nechce teď „jít s proudem“, který bude za pár let nahlížen úplně jinak. Stačí malý odstup a všechno to, co je nám denodenně servírováno v médiích, se ukáže jako jednoduché, směšné, neudržitelné schéma. Klaus je příliš velký narcis na to, aby s touto dobovou vlnou splašků splynul, aby jí přitakal. Ví, že na rozdíl od Havla mu lidé nebudou tleskat na pohřbu, chce, aby ho objevovali jako toho, kdo byl prozíravější než většina jiných.

Ale vraťme se na Hradčanské náměstí před prázdný Arcibiskupský palác, před který se chystají hrdinové ulice: uslyšíme tam zřejmě:
„považujeme za nutné dát najevo, že arcibiskup Duka se angažuje v řadě aktivit, se kterými nelze souhlasit a které se neslučují s povahou jeho úřadu, a že tím poškozuje nejen obraz církve ve společnosti, ale i církev samu."
(citace: Čižinský na webu ve vyhlášení demonstrace)

Uslyšíme to od těch, kdo ví, co poškozuje Církev v očích veřejnosti a co poškozuje Církev samu. Od těch, co ví, s čím „nelze souhlasit“.
Tato slova formuloval někdo vyškolený, „zvyklý“, kdo ví, že řeč unese téměř všechno. Jen je třeba neustále předpokládat, že i v takovéhle řeči bude (jednou) člověk „brán za slovo“.

A aktuálně může takto autora vzít za slovo i kdokoli z nás: zeptat se, kdo ho pasoval do role katolického ředitele, který může rozhodovat, co je správné? Navíc prokazatelně jde o manipulativní tvrzení. Alespoň v jednom mohu prokázat, že Čižinský nemá pravdu. Nelze souhlasit? Lze, i kdyby to říkal sebesugestivněji.

14.2. 2012

(Článek byl šířen aktuálně již před demonstrací.)