Redakční úvodník trochu zeširoka

Verze pro tisk
Číslo: 

Setkal jsem se s pozdviženým obočím – prý je Revue Trivium časopis nekonzistentní, přístup autora rozháraný… Ano. Čtenář tu najde vlídné vzpomínky z dětství a chvály zaujetí a také břitké, jízlivé a útočné články a texty rozevláté, excitované a patetické vedle projevů soustředěného zájmu o detail zdánlivě nevýznamný, ale skrývající v sobě klíč k něčemu důležitému, atd. Nejde o přetvářku nebo stylizaci. Každá z těchto poloh má svoje výhody a umožňuje vyslovit to, co by jinak vyslovit nešlo. Jde o nabídku řeči a ochotu jí využít – zpívat a recitovat v pochodovém rytmu, drtit i hladit, oddávat se ornamentu, který vede k plynulému splétání motivů, ale nebát se hozeného kamene, který rozčeří hladinu.
Revue Trivium je obsahově zacílené, a různorodost forem může jen napomoci k dosahování redakčního záměru: dostat se tam, kde se stýkají cesty, na rozcestí s mariánským obrázkem, a položiti si tam otázky, které se jinde klást nedají. Tak toto číslo opět začíná a končí chválami, které souvisí se vztahem ke světu, protože světu je třeba přitakat; přestože je po pádu, je stvořením a my vidíme (myslíme a věříme), že je zastřešen prozřetelností, která, a o to s důvěrou prosíme, dokáže dát smysl i našim selháním.
Dva články v tomto čísle jsou upoutávkami na chystanou knihu Viděné, zobrazené a Obrazy, první z nich vybírá z textu knihy motiv úplnosti a pravdivosti obrazu, druhý představuje podobný vzorek k tématu různosti a různorodosti, který je mimo jiné příspěvkem k diskusi o obecninách a je doprovozen dalším článkem na podobné téma. Do čísla se ještě vešel jeden motiv evangelijní a odmítnutí Cardalova přístupu k rozhovorům, v němž se zároveň odhlašuji z odběru čtrnáctideníku Monitor, svět katolickýma očima. Vzhledem k tomu, že PhDr. Cardal, Ph.D je členem redakční rady, mi po opakované kritice jeho článků nic jiného nezbývá. Jsem ochoten se znovu přihlásit k odběru, pokud bude tento úvod nahrazen přiléhavější formulací „svět viděný specifickýma očima jedné skupiny katolíků, kteří jsou přesvědčeni, že právě oni jsou jediní, kdo vše vidí správně“.