Redakční komentář

Letošní letní číslo Revue Trivium se dá uvést ve třech polohách. První dva články jsou programově analytické, tématem je Agenda jako to, s čím se setkáváme, a budoucnost jako prostor svobody. Nedořečeným závěrem těchto článků je poukaz k tomu, že agendy se snaží nám vzít svobodu jako otevřenost budoucího.
Další dva články se zaměřují na RC monitor, správně nyní jen Monitor: svět katolickýma očima. Navazují na dlouhodobou tradici kritik současné časopisové produkce a jsou velmi kritické vůči jedné rovině, která se v RCM začala výrazně projevovat. RCM by si jistě zasloužil poukaz i na své optimističtější stránky, snad příště.
Článek představující Možnost dává nahlédnout do hravého pozadí duchovní dílny, ze které Revue Trivium vychází. Je skutečným „vhledem“ do časopisu Možnost, vydávaného již od r. 1980. Na ně navazuje článek psaný pro Revue Trivium, s letní hravostí se zabývající tématem „nic“, ke kterému mě inspirovala jazzová píseň „Nic hroznýho se neděje“.
Takto přibližuji p.t. čtenářům tři polohy letošního léta – s tím, že v jistém smyslu hravá a záměrně stylizovaná je i střední, zdánlivě přísná a kritická část.