Diskusní web Signály

Verze pro tiskPoslat e-mailem
Anotace: 
Co je to preevangelizace? Společnost deformovaná třiceti lety preateistické a čtyřiceti lety ateistické výchovy považuje křesťany za nebezpečné šílence. Pre-evangelizace je snaha o to, aby nás místo nebezpečných šílenců vnímali raději jako neškodné blbce.   Ale moc se to nedaří. Náš image totiž neustále kazí kverulanti a renegáti, kteří znevažují toto poctivé úsilí drtivé většiny opravdových křesťanů a odmítají jako neškodní blbci jednat. 
Číslo: 

Blogy musí být krátké a jasné, a tak jsou často krátké a hloupé. A diskuse k nim ještě hloupější. Na webu Signály lze nalézt velké množství blogů zajímavých, jen je jich zas tolik, že se v tom vůbec nejde vyznat. A tak nevím, jestli je lepší přečíst si několik set drobných pointovaných textů, takových, jaký je např. ten v anotaci, a nebo jednu knihu. Web, jistě, nabízí i kombinaci: najdu si autora a čtu si jeho blogy, sleduji diskusi k ním a případně se jí účastním. Tak mám před sebou vlastně postupně se rozvíjející autorské dílo – svědectví, jen ne v knize, jen nejde o věc formalizovanou, u které by byla provedena redakce.
Snad právě to považuji za největší nebezpečí „blogové“ kultury.
Nejsme zvyklí (a schopní) se vracet, třídit, shrnovat. Bloger běží, má-li zůstat ve fóru, musí udržovat živé a zajímavé diskuse, ale zároveň přicházet se stále novými, aktuálními tématy. Píše román na pokračování, jen už ne po celých kapitolách, jako kdysi Dostojevský a další pod tlakem termínů tiskárny, ale píše román po odstavcích, pod neustálým tlakem sama sebe.
Odmlčíš-li se, zahyneš.

Ale vraťme se k blogu, který jsem použil na anotaci: rozvinul se v zajímavou debatu:

A: Preevangelizace je spíš opravdu lámání nepřátelského postoje k církvi. Ale končí to zpravidla konstatováním (které již jsem mnohokrát slyšel):
Je to slušný, chytrý, vzdělaný, milý, zajímavý ... člověk, přestože je křesťan.
B: tak buď trochu optimista. co když si řekne místo „přestože“ slovo „protože“. Je to skvělý, šikovný, hodný, krásný, milý, čestný... člověk, protože je křesťan:-) Mně osobně by stačilo toto: Sice není ani krásný, ani dokonalý, ani neuchvacuje, ale je s ním nějak dobře. Kdoví, čím to je? Aha, on je to křesťan.
A: Víš, jsem v tohle realista.
Moji přátelé a lidé, s kterými si rozumím, jsou křesťané asi tak z polovičky, maximálně ze dvou třetin. Takže mám jakési srovnání.
Lidé, s kterými si vůbec, ale vůbec nerozumím, jsou tak z polovičky, možná ze dvou třetin křesťané. Takže mám jakési srovnání.
Nejlepší kamarádi (tak 10-15) jsou vesměs křesťané. Největší hajzlové a slizouni (tak 10-15) jsou vesměs křesťané.
Kdybych se měl rozhodnout pro Boha na základě zkušeností s lidmi, nikdy bych se pro Boha nerozhodl.

Sledovat blog je zajímavé tam, kde je chytrý a vtipný bloger doplněn někým hodným, kdo sice není tak chytrý, ale přeci jen nastavuje zrcadlo a vytváří dynamiku – Holmes má svého dr. Watsona, JiKu (v tomto případě) má svou Babču Helču, a je dobré, když to navíc není 5:0 kontumačně, ale v připomínkách se otevírá nějaký aspekt, který si bloger na začátku neuvědomoval. Bloger samozřejmě uhájí svojí výchozí tezi, postavenou na pozorování že preevangelizace je nesmysl, ale sám by podobný dialog dohromady nedal a sám by ani nenapsal svoje výstupy v něm. Nezformuloval větu: Výsledkem preevangelizace zpravidla je konstatování: „je to normální člověk, přestože je křesťan“. Nevyniklo by, že preevangelizace nijak neproblematizuje toto „normální“.

Tento blog, byť výjimečně vtipný a „na úrovni“, se ale nedostane do hloubky, nedostane se k otázce, jakou propast, jakou překážku že to má preevangelizace „zahlazovat“, odstraňovat. Z mého pohledu přeci nejde jen o to ukázat, že evangelizace nepotřebuje, aby ji cokoli předcházelo, a že tedy je zřejmě určena těm, které nechci evangelizovat (že tedy pre-evangelizace je potenciální ne-evangelizací už ze své povahy). I to je samozřejmě dobré, vtipné a přitom jasně demaskující. Ale je třeba říci i „B“, tedy že evangelizace musí počítat s jistou mírou konfliktu a že kázat Krista znamená potvrzovat existenci sváru ve světě, který se nechce sklánět, který nechce respektovat to co je Bohem dáno jako limity (hodnoty).

A navíc: Pokud někdo řekne, že se mu líbí web Signály a naopak, web Christnet je strašný, pak s tím mohu souhlasit, ale co to znamená? Sešli a scházejí se tu zajímaví lidé, a to, jak spolu hovoří, je často zajímavé, podnětné. A obecně? Ačkoli mohu být intelektuálně zcela na straně citovaných tezí, které prezentuje JiKu, jde de facto o hodnocení obecné lidské a intelektuální úrovně, jde tedy v jistém smyslu o hodnocení „pre-evangelizační“ hodnoty tohoto webu.
Snad je problém se slovem pre-evangelizační a s tím, že se pre-evangelizace stala jedním z formalizovaných nástrojů společenského působení Církve, což často může znamenat zakrývání skutečného poslání Církve. To je třeba označit pravým jménem. Na druhou stranu zcela jistě existuje evangelizace právě v té oblasti jednání křesťanů, kdy svědčí nepřímo, svým životem. Zajisté se např. nedám ostříhat a oholit jen kvůli tomu, abych „lépe svědčil“ – to by bylo jednak úplně zbytečné, a zároveň úplně blbé. Ale uvědomuji si, že pro mne jediným kriteriem jednání není to, jak mě vidí Bůh. To je zásadní konstatování, na které v diskusi nedošlo.

Tento článek nemá do důsledku probrat téma pre-evangelizace nebo spíše „nepřímé evangelizace“. Chce také ukázat na limity blogů a blogových diskusí. Každé téma je dobré probrat z mnoha stran, a tím, jak bloger nutně „hájí svoji roli“, téma se jen obtížně dostává na hlubší úroveň. A pokud něco hned na začátku unikne pozornosti, zmizí to, byť by to byla i věc nejvýznamnější. Tak v citovaném blogu (anotaci) byla řeč o tom, že se křesťané často předvádějí jako „hodní a hloupí“ (nechci-li citovat slovo „blbci“), a také byla řeč o těch, kdo to tady „kazí“, tedy kazí někým vytvářený poklidný obraz. To je téma, pro které byla původně pre-evangelizace jen startovacím ornamentem. Bohužel v následné diskusi zcela zmizelo. Přitom právě druhá věta by zasloužila dopodrobna rozebrat – právě těmi, kdo odmítají jako neškodní blbci jednat.