První reflexe Trivia

Verze pro tiskPoslat e-mailem
Anotace: 
Editorial, úvod témat druhého čísla, první zpětné vazby.
Číslo: 
Témata: 

Není to příliš snadné, psát kritické články a rozdávat jízlivé rány na všechny strany a přitom se tvářit, že nezaujímáme žádné „vyhraněné stanovisko“? Nevede to jen k laciným komentářům a povrchnosti?

To byla jedna z prvních reakcí, se kterými se Trivium setkalo již v době přípravy prvního čísla v okruhu těch, se kterými jsme podobu časopisu konzultovali, podobná zazněla i po jeho uveřejnění.
Je-li Trivium uvedeno jako časopis, který nechce stát na jedné z existujících výrazných názorových platforem, tak je to proto, že jsme přesvědčeni o udržitelnosti a dostatečné pevnosti platformy vlastní - nejen kritické. Její prezentace však není hlavním tématem – nemělo by to také smysl. Naše postoje lze ve většině vyčíst právě z toho, jak klademe otázky druhým, jak s nimi diskutujeme. Nevěříme, že by „vytýčení programových tezí“ a budování vlastní myšlenkové pozice mohlo mít smysl jinak, než v konfrontaci s tím, jak přemýšlí druzí. Právě tuhle chybu udělali tvůrcové „české teologické školy“ na přelomu 60. a 70. let a pozdější protagonisté Teologických textů. A právě tato chyba nebyla dosud dostatečně reflektována. (Viz reflexe celého samizdatového období Teologických textů v tomto čísle).

Situace je dnes, zdá se, zablokovaná a různí lidé zkoušejí různé nástroje a postupy, jak ji odblokovat, posunout. Spolu s mnoha jinými se domníváme, že v kulturním kontextu nelze vystačit s jednou formulovanými „pravdami“. Proto zařazujeme do tohoto čísla víceméně programový článek o kultuře (viz článek „Povaha kultury“, který má povahu diskuse s R. Cardala) a namísto hodnocení jednotlivých aktuálních článků se v tomto čísle zaměřujeme na komplexnější témata (viz reakce na knihu V. Novotného v tomto čísle).

Vydáváním Trivia současnou situaci asi nějak výrazně nezměníme, ale můžeme nabídnout další možnosti těm, kdo se s daným stavem věci nehodlají smířit. První číslo bylo zaměřené na témata, o nichž se mlčí, tématem druhého je pokus „zpevnit, vyjasnit vlastní pozici“ – nikoli jako výraz dojmu o vlastní důležitosti, ale proto, abychom byli pochopitelnější a čitelnější pro druhé.
Rádi bychom přispívali k vytváření takového myšlení, které by při vědomí metafyzického rámce dokázalo být otevřené pro svět, který se proměňuje, neutíkalo by z takového světa. Ale to by bylo příliš uzavřené zadání: Trivium je otevřeno i pro ty, kteří sice nechtějí zaujmout vyhraněný postoj k metafyzice či hermeneutice, k spornému liberalismu atd., ale věří v intelektuální diskusi jako ve smysluplný nástroj, skrze který je možné se dobírat vhledu do věcí světa.